Konec koncesionářských poplatků neznamená konec demokracie. Řada evropských zemí financuje média jinak

Aktualizováno: červen 2026

Debata o budoucnosti financování veřejnoprávních médií patří v České republice mezi nejdiskutovanější témata posledních let. Zatímco jedni považují koncesionářské poplatky za nezbytný nástroj ochrany nezávislosti médií, druzí upozorňují na skutečnost, že technologický vývoj i změny ve způsobu konzumace médií vedou řadu evropských zemí k hledání alternativních modelů financování.

V české veřejné debatě se často objevuje tvrzení, že případné zrušení koncesionářských poplatků by automaticky znamenalo ohrožení demokracie nebo nezávislé žurnalistiky. Pohled na situaci v evropských zemích však ukazuje, že realita je podstatně složitější.

Jak funguje financování veřejnoprávních médií v Evropě?

Neexistuje jednotný evropský model financování veřejnoprávních médií.

Jednotlivé státy využívají různé systémy:

• koncesionářské poplatky placené domácnostmi,

• financování prostřednictvím státního rozpočtu,

• kombinaci více zdrojů,

• speciální mediální daně,

• příjmy z komerčních aktivit.

Rozmanitost těchto modelů ukazuje, že samotný způsob financování není jediným faktorem určujícím kvalitu nebo nezávislost médií.

Španělsko: Financování bez koncesionářských poplatků

Španělsko zrušilo koncesionářské poplatky v roce 2010.

Veřejnoprávní vysílatel RTVE je financován zejména z veřejných rozpočtů a dalších zdrojů stanovených zákonem.

Přesto Španělsko zůstává stabilní parlamentní demokracií, členem Evropské unie i NATO. Neexistují důkazy o tom, že by samotné zrušení koncesionářských poplatků vedlo k oslabení demokratických institucí.

Nizozemsko: Alternativní model již více než dvě desetiletí

Nizozemsko ukončilo systém televizních poplatků v roce 2000.

Veřejnoprávní média jsou zde financována převážně z veřejných prostředků a dalších zákonem definovaných zdrojů.

Nizozemsko je přitom dlouhodobě řazeno mezi země s vysokou úrovní svobody médií, transparentnosti a kvality veřejné správy.

Lucembursko: Jiný systém, stejná demokracie

Lucembursko nepatří mezi státy využívající klasický systém koncesionářských poplatků.

Přesto se pravidelně umisťuje mezi nejstabilnější demokracie světa a patří mezi země s vysokou životní úrovní i silnými demokratickými institucemi.

Estonsko: Moderní digitální stát

Estonsko financuje veřejnoprávní média převážně prostřednictvím veřejných rozpočtů.

Tato země je často uváděna jako příklad úspěšné digitalizace státní správy, vysoké transparentnosti a moderního fungování veřejných institucí.

Ani zde nelze pozorovat souvislost mezi absencí koncesionářských poplatků a oslabením demokracie.

Jak se mění mediální prostředí?

Současný systém koncesionářských poplatků vznikal v době, kdy většina obyvatel získávala informace především prostřednictvím rozhlasu a televizního vysílání.

Dnešní situace je však odlišná.

Občané využívají:

• internetové zpravodajské servery,

• sociální sítě,

• podcasty,

• streamovací platformy,

• mobilní aplikace,

• videoobsah na vyžádání.

Podle dat Evropské komise a Eurostatu roste podíl lidí získávajících informace online, zatímco tradiční lineární vysílání postupně ztrácí dominantní postavení.

Právě tato změna vede některé státy k úvahám o modernizaci systému financování veřejnoprávních médií.

Znamená financování ze státního rozpočtu automatickou závislost?

Jedním z nejčastějších argumentů odpůrců změn je tvrzení, že financování ze státního rozpočtu automaticky znamená politickou závislost médií.

Ve skutečnosti je otázka nezávislosti mnohem komplexnější.

O míře nezávislosti rozhodují zejména:

• legislativní záruky,

• způsob jmenování kontrolních orgánů,

• transparentnost hospodaření,

• veřejná kontrola,

• pravidla fungování redakcí,

• soudní ochrana svobody projevu.

Samotný zdroj financování tedy nemusí být rozhodujícím faktorem.

Co je skutečným základem demokracie?

Demokracie není postavena na konkrétním způsobu financování médií.

Mezi základní pilíře demokratického systému patří:

• svobodné a férové volby,

• nezávislá justice,

• právní stát,

• ochrana základních práv,

• svoboda projevu,

• pluralita názorů,

• přístup k informacím.

Právě existence různých informačních zdrojů umožňuje občanům vytvářet si vlastní názor a kontrolovat výkon veřejné moci.

Argumenty zastánců zachování poplatků

Zastánci současného systému upozorňují na několik důležitých aspektů:

• stabilní a předvídatelné financování,

• menší závislost na aktuálních politických rozhodnutích,

• dlouhodobé plánování veřejné služby,

• omezení komerčních tlaků.

Tyto argumenty tvoří významnou součást veřejné debaty a nelze je přehlížet.

Argumenty zastánců změny systému

Naopak příznivci reformy poukazují na:

• zastaralost původního modelu,

• změnu způsobu konzumace médií,

• administrativní náročnost výběru poplatků,

• existenci alternativních modelů v Evropě,

• možnost transparentnějšího financování.

Podle nich by měla být diskuse vedena především o efektivitě a dlouhodobé udržitelnosti systému.

Debata o financování veřejnoprávních médií je legitimní součástí demokratické společnosti. Pohled na evropské státy ukazuje, že neexistuje jediný model, bez kterého by demokracie nemohla fungovat.

Zkušenosti zemí jako Španělsko, Nizozemsko, Lucembursko nebo Estonsko naznačují, že veřejnoprávní média lze financovat různými způsoby, aniž by tím automaticky docházelo k oslabení demokratických institucí.

Klíčovou otázkou proto není pouze zdroj financování, ale především existence dostatečných záruk nezávislosti, transparentnosti a odpovědnosti vůči veřejnosti.

Zdroje

• Evropská komise

• Eurostat

• Evropský parlament

• Reuters Institute Digital News Report

• Evropská vysílací unie (EBU)

• Transparency International

• OECD

Autor: Ing. Jan Drong