Štít demokracie: Obrana demokracie, nebo obrana jen těch správných názorů?

06.07.2026
"Demokracie se sama neubrání. Musíme to udělat my – občanská společnost. Naším cílem je, aby se Česko opět nedostalo do ruské sféry vlivu."

Právě takto se na sociálních sítích představuje projekt Štít demokracie, za kterým stojí Petr Ludwig, Tony Pášma a Roman Máca. Na první pohled jde o myšlenku, se kterou bude souhlasit většina demokraticky smýšlejících lidí. Demokracie si skutečně zaslouží ochranu. Otázkou ale je, co si pod touto ochranou její představitelé představují.

Při sledování veřejné komunikace projektu totiž nelze přehlédnout jeden výrazný paradox. Na jedné straně se často hovoří o demokracii, svobodě a občanské společnosti. Na straně druhé jejich veřejné vystupování mnohdy působí dojmem, že legitimní jsou pouze názory, které odpovídají jejich pohledu na svět. Kritici pak bývají na sociálních sítích ostře označováni nebo zesměšňováni a diskuse se často mění spíše v morální soud než výměnu argumentů.

Tento rozpor se znovu ukázal i v souvislosti s ministrem kultury Otou Klempířem. Ten zveřejnil fotografii s podcasterem Čestmírem Strakatým. Po zveřejnění snímku se na sociálních sítích rozpoutala vlna reakcí, kvůli které se následně Klempíř Strakatému veřejně omluvil s tím, že nečekal, jaké útoky fotografie vyvolá. Současně oba vysvětlili, že nešlo o žádné politické gesto ani vyjádření podpory, ale o běžné setkání dvou lidí, kteří se znají.

Celá situace otevírá širší otázku. Opravdu jsme se dostali do bodu, kdy je společná fotografie s člověkem z jiného názorového tábora považována za problém? Pokud ano, pak to není příliš dobrá vizitka veřejné debaty.

Demokracie přece nestojí na tom, že spolu komunikují pouze lidé se stejnými názory. Naopak její podstatou je schopnost vést dialog i s těmi, se kterými zásadně nesouhlasíme. Jestliže se z obyčejného setkání dvou osob stává důvod k veřejnému odsuzování, vzniká prostředí, ve kterém se lidé začínají bát i obyčejného kontaktu s někým z druhé strany.

Nikdo nemusí souhlasit s názory Oty Klempíře, stejně jako nikdo nemusí souhlasit s názory Čestmíra Strakatého. To je naprosto v pořádku. Méně v pořádku ale je vytvářet atmosféru, ve které je jakýkoliv kontakt mezi lidmi s odlišnými názory automaticky podezřelý nebo hodný veřejného zostuzení.

Pokud někdo vystupuje pod heslem ochrany demokracie, měl by podle stejného metru chránit také pluralitu názorů, otevřenou diskusi a právo lidí spolu mluvit. Demokracie totiž nezačíná tím, že umlčíme druhou stranu. Demokracie začíná tam, kde jsme ochotni vyslechnout i názor, se kterým nesouhlasíme.

Datum publikace: 6. července 2026
Autor: Ing. Jan Drong

Share